Od největší jednorázové masové vraždy československých občanů uplyne letos 80 let. Ptejme se však, zda jsou kulatá výročí něčím významnější než ta druhá. Některá data považujeme za tak důležitá, že by bylo vhodné je “odkulatit” a dát jim všechny významy pro každoroční připomínání. Protože současný dialog o věcech, které se staly a je důležité stále je znovu konfrontovat s událostmi, jež prožíváme právě nyní – loni – za rok.
… S tímto klíčem sestavil Památník ticha program březnové vzpomínky na vyhubení rodinného tábora. Uvedli jsme znovuobjevenou vzpomínku na Almu Rosé v divadelní dramatizaci o skvělé houslové instrumentalistce, která byla svědkem vraždy rodinného tábora.
První skladba Škampova kvarteta vzpomněla Hanse Krásu, jednoho ze skladatelů, kteří před osmdesáti lety cestovali na smrt z Terezína do Osvětimi. Koncert vyvrcholil brilantní skladbou amerického současného autora Steva Reicha, jenž své cestování vlakem napříč Amerikou projektoval do představy podobného pohybu vlastních příbuzných, kteří ve stejném čase putovali po železnici do vyhlazovacích táborů.