V okamžiku, kdy známý československý fotograf Jan Lukas (1915–2006) stiskl spoušť svého aparátu, zůstávalo Vendulce Vogelové a jejím rodičům několik hodin do transportu. Snímek pořízený v roce 1943 později udělal z dvanáctiletého děvčete symbol holokaustu. Vendulka byla Židovka a Lukas se bál pořízené snímky vyvolat. Kdyby u něj nacisté fotografie našli, skončil by stejně jako Vendulka a její rodina v koncentráku. Po téměř osmdesáti letech se novináři Ondřeji Kundrovi podařilo Vendulku Voglovou nalézt v USA, kam po válce emigrovala, a přesvědčit ji, aby mu o svém pohnutém životě a přátelství s fotografem Janem Lukasem vyprávěla.
Jan Lukas (1915–2006), legenda české fotografické školy, prožil ve své zemi dvě totality. Malé i velké události moderních československých dějin zrcadlil ve svých stylizovaných reportážních snímcích i portrétech významných osobností. Svůj osobitý autorský pohled uplatnil i po emigraci do Spojených států amerických, kam odešel v šedesátých letech 20. století.
Ondřej Kundra (*1980) je novinář. Od roku 1999 spolupracuje s časopisem Respekt, kde je zástupcem šéfredaktora. Třikrát získal Novinářskou cenu za investigativní texty a v roce 2019 Cenu Ferdinanda Peroutky. Příběh Vendulky Vogelové na základě fotografií Jana Lukase zpracoval Ondřej Kundra pro svou knihu Vendulka, útěk za svobodou, která v roce 2021 vyšla i v anglické verzi. Ve spolupráci s Českými centry a Ministerstvem zahraničí ČR mohli výstavu již zhlédnout návštěvníci v Berlíně, Mnichově, New Yorku, Tel Avivu, Jeruzalémě a Bratislavě.