Památník ticha již před pěti lety, ve spolupráci s městskou částí Praha 7, navrhnul Místopisné komisi magistrátu Wintonovo jméno pro tuto osu, navazující na trasu někdejších pražských židovských transportů, vypravených do ghett a koncentračních táborů z nádraží Bubny.
Ulice navíc podchází budoucí železniční koridor, který je v podstatě na trase, kudy vlaky pražských deportací odjížděly.
Snad by bylo správnější nalézt vhodnou městskou třídu v blízkosti hlavního nádraží.
Tam však už jsou jména rozdána. Ulice obcházející nádraží Bubny je navíc symbolickým mementem příběhu kindertransportů. Právě tudy odjížděly rodiny, které byly tak prozíravé a statečné, že své děti do Británie na poslední chvíli vypravily. Tudy odjížděly matky, které měly za sebou zážitek svěření svých nejmilejších do péče někomu cizímu na neodhadnutelně dlouhou dobu. Zde se jejich osud naplnil, protože odjely na dalekou cestu.
Vrátila se jen desetina z nich.
Počátkem září bude v Praze skupina několika posledních žijících „Wintonových dětí“, které dnes žijí v Británii. Jejich cesta je symbolická, protože jedou jednat o svém občanství. Tedy čestném gestu naší vlády, která tak po více jak osmdesáti letech formálně vrátí děti sira Nicholase domů. Není snad lepší okamžik, kdy pojmenovat ulici po jejich zachránci, než tato vznešená příležitost.
Ceremoniál se uskuteční za účasti řady příznivců Památníku ticha, partnerských škol, které vystoupí s drobným kulturním programem. V hale nádraží Bubny bude smyčka s vyjádřením dnes již zesnulé dcery Nicholase Wintona Barbary.
Na zajištění slavnostního setkání se zatím podílí Památník šoa Praha s městskou částí Praha 7. Bylo by pěkné, kdyby se zapojil i magistrát. Ostatně už tím, že je v této chvíli už snad zadána tabule uličníku, se podílí. Bylo by asi správné, kdybychom mohli počítat i s oficiální návštěvou a aktivním zapojením do programu setkání.
Pavel Štingl
