12. DUBNA 2015
Poslední den otevření výstavy Cesta k památníku v Národním technickém muzeu proběhla veřejná diskuse nového formátu, nazvaná BUBNOVÁNÍ PRO BUBNY.
Událost, na které se setkali zástupci městské části, Institutu rozvoje města, architekti-pedagogové Fakulty architektury ČVUT a zástupci úspěšných realizací v okolí se členy autorského týmu vznikajícího Památníku ticha, reagovala na celou řadu velkých koncepčních akcí k řešenému rozvojovému území Bubny-Zátory.
Na rozdíl od akademických koncepcí spojených s přístupem k územnímu plánu velké Prahy si tato diskuse položila otázku, zda je možné lokálními iniciačními projekty podpořit postupnou proměnu území, aniž by tím byl narušen koncept širokého urbanismu, jenž vzhledem k mnoha politickým zájmům v současné době rozvoj území vlastně brzdí.
Památník ticha se takto ptá, co se stane za několik let, až se podaří přebudovat nádraží Bubny na moderní platformu zásadních témat minulosti i současnosti a jejich objekt bude stále obklopen stávajícím holešovickým brownfieldem? Jak lze rozšiřovat lokální proměnu, aby se nestala osamělým ostrůvkem utopeným v území nekulturní sociální bídy města, jako je tomu dnes? Je možné koordinovat velký urbanismus s lokálními záměry v jejich dočasném konceptu, aniž by tím utrpěl velký plán či stagnoval aktuální lokální záměr?
Koncepce odpoledního workshopu byla založena na krátkých (přesně limitovaných) vstupech dvojic mezi sebou diskutujících osobností, jejichž polarita předpokládá přirozenou akceleraci tématu. Po hodině těchto řízených tematických úvodů došlo k diskusi všech pozvaných hostů. Teprve na samém konci setkání byl otevřen prostor otázkám z publika.
Veřejnost, která zde byla vzhledem k nedělnímu termínu poněkud v menšině, dostala navíc roli iniciátorů témat pro budoucí možná setkání podobného typu. Své návrhy pro další setkání psali návštěvníci na speciální karty.
Workshop ukázal, že osamělý, ale již pokročilý koncept uprostřed rozvojového území se může do budoucna stát nejen pozorovatelem možných proměn okolí, ale také jejich iniciátorem. Význam lokálních záměrů pro celé území je otázkou hodnotného tvůrčího dialogu mezi dotčenými stranami architektů, příslušných politiků, investorů, developerů kulturních záměrů.
Památník ticha je připraven tuto diskusi v její nezbytné tvůrčí hodnotě iniciovat a moderovat i v budoucnosti!
——————————-
účastníci setkání:
Lenka Burgerová, urbanistka, historička, radní Prahy 7 pro územní rozvoj
Matouš Bičák, nedávný absolvent Přírodní školy na Strossmayerově náměstí
Richard Biegel, historik umění, zastupitel MČ Praha 7
Adam Gebrian, architekt a publicista, moderátor DOX-agora
Petr Hlaváček, urbanista, ředitel Institutu rozvoje města Prahy
Tomáš Novotný, architekt, autor studie projektu La Fabrika
Jiří Plos, právní poradce v architektuře, docent Fakulty architektury ČVUT
Hana Třeštíková, filmová producentka, místostarostka Prahy 7
Helena Třeštíková, filmová režisérka, obyvatelka Prahy 7
Leoš Válka, zakladatel Centra současného umění DOX
Pavel Štingl, dokumentarista, vedoucí projektového týmu Památníku ticha
Resumé následujícího záznamu diskuse:
Vít Máslo velice stručně představil svou studii rozvojového území ve vztahu k projektu Památníku Ticha. V úvodních příspěvcích se pozvaní hosté vyjádřili ke stavu území Bubny – Zátory a jeho stávající studii:
Richard Biegel s Petrem Hlaváčkem diskutovali k možnosti zdůraznit při dalším rozvoji území jeho mentální a kulturní minulost… Zmapovat lépe dotýkaná místa historií a podle nich případně i přizpůsobit strukturu uliční sítě a veřejného prostoru budoucího města.
Jiří Plos vyjádřil svou hlubokou skepsi nad současným vývojem legislativy ve vztahu k územnímu plánování, zadávaného státní správou a nikoli městem… Porovnal bloky a možnosti někdejší regulační komise, která v Praze působila a naplňovala zadání místní samosprávy.
Lenka Burgerová za nové zastupitelstvo vyjádřila naději iniciace konkrétních projektů na nevyužitém území – jak dočasně, tak v souladu s probíhajícím plánovaním v déledobější koncepci.
Adam Gebrian vyjádřil nutnost podobnou diskusi dále rozvíjet s účastí investora – developera. Leoš Válka a Tomáš Novotný uvedli motivy a vývojové proměny dvou úspěšných projektů, které se zrodily v okolí ze soukromé iniciativy… DOX a La Fabrika změnily mentální atmosféru prostředí v nedalekém okolí Holešovic.
Hana Třeštíková se vyjádřila pro koncepci Prahy 7 v rozvoji koncepce Art districtu, který byl už v předvolebním programu dnešního představenstva Městské části Praha 7.
Významné koncepční návrhy:
Leoš Válka představil svůj námět na projekt dočasného překlenutí celého prostoru lávkou, která vytyčí jeho základní komunikační osu Veletržní – Dělnická a otevře návštěvníkům široký pohled na holešovický Brownfield.
David Vaughan představil inspirativní uskupení v minulosti vyvolané občanskou iniciativou z okolí jednoho z Londýnských nádraží na nové řešené okolí industriálního prostoru.
Jaroslav Zima se vyjádřil pro nápravu dopravní koncepce stávající studie… Lépe déle projektovat, než nekonečně kritizovat neprakticky vyřešené stanice nového metra.
Celkový odkaz diskuse vyzněl pro posílení iniciativy zdola, ke které v této chvíli patří i politická pozice úřadu městské části. Všichni účastníci se shodli na nezbytnosti prolomení komunikační bariéry mezi projektanty technických a dopravních staveb a urbanisty rozvoje města.
Náměty pro příští možná setkání, přepsané z karet diváků:
1/ Pozvat zástupce vlastníků – developerů i SŽDC. Zapojit dopravní inženýry, kteří na projektech území pracují.
2/ Památník ticha ano!!! Navazující okolí řešit v souvislostech celé čtvrti, znovu prověřit řešení železnice, která má vliv absolutně na všechno. (Jaroslav Zima)
3/ Železnice probíhající podél nádraží na pilířích je pro urbanistický kontext památníku smrtící. Umístění památníku na vyvýšeném piedestalu je z hlediska paměti místa i z hlediska urbanistického také katastrofa. Zájem památníku je ovlivnit urbanistický kontext… (Magdalena Hlaváčková)
stáhnout: 
transcript diskuse